Krkatá baba

   Letošní bourání tábora se mimořádně povedlo. Počasí vyšlo, bylo krásně, snad až moc. Jen ty otravné přemnožené vosy nám ztrpčovaly život. A tak díky páteční pomoci účastníků posledního turnusu z Olomouce a sobotní pomoci lidiček s traktorem z Hlubokých Dvorů, jsme mohli již v sobotu v poledne říci – je sklizeno.

   Proto se mohla odpoledne uskutečnit hromadná výprava na koupaliště do Lubě a všem přišla vhod. Večer jsme popřáli Abému k jeho 50.tým narozeninám a v neděli se už jen douklízely poslední věci. 

   Všem kteří přiložili ruce k dílu chci tímto ještě jednou moc poděkovat.  Džaja

FOTO: ABÉ

FOTO: DŽAJA

AKCE DEN POOTEVŘENÝCH DVEŘÍ ANEB JARNÍ OHEŇ 

Akce se plánovala jako poznávací víkend pro rodiče s dětmi, kteří jezdí nebo by chtěli jet na tábor. Jako tradičně jsme se sjeli už v pátek, počasí se tvářilo tak všelijak, pozdravili jsme se, poseděli a plánovali na sobotu co a jak. Jedno překvapení nám však pátek ještě připravil, přijela nás navštívit Sáblíková máme to zdokumentovaný a tak se někdy pochlubíme fotkami.

Sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem. Snídaně venku hmmm…Po snídani se rozdělily úkoly a každý šel po své práci. Džaja dodal fotky a Kašlík je namnožil a vytiskl a já se Simčou a Myšpulí jsme polepily celou čelní stěnu Krkatky. Celkový efekt byl krásně nostalgický.Taková menší galerie pod širým nebem na téma -Jak šel čas Krkatkou.

Počasí zvalo ven a tak jsne si oběd dali venku, ovšem jakmile nám začalo pršet do polévky, následoval zběsilý úprk do budovy. No a pak už jen voda padala a padala…Odpoledne se začali sjíždět další kamarádi a uprostřed toho mumraje kde se vzal tu se vzal, z lesa se vyloupl Mat s Babetkou. Nebyli tady ani 5 vteřin a Mat nezklamal svojí oblíbenou větou „Já tady nemusím vůbec bejt!!“ Ovšem jakmile došel Mat do kuchyně, byl jak maly dítě před cukrárnou jak mu svítila očička, když viděl tolik dobrot. Hned si taky stačil postěžovat jak měl doma to sprosty slovo na „B“- brokolici a hned si musel vypláchnout pusu fernetem.

Sam nainstalovat projektor a pouštěl fotky z průběhu různých táborů. Propršelo se až k večeru. Po večeři přišla skvělá zpráva NEPRŠÍ.HURÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ. Kolem 20. hod jsme tedy mohli slavnostně zapálit oheň. Sešla se menší hudební formace: Sam- kytara, Šmoulík-kytara, foukací harmonika, Honza- banjo, taťka Šmoula -basa. Hrálo se a zpívalo o sto šest.

 Zábava plynula, když jsme byli upozorněni že naši tři petrolíni si dělají svůj vlastní ohýnek v lese. A tak jsme vyrazily, ale než jsme tam došly tak už vzduchem létaly facky a nadávky a Lucka coby vykonavatel nešetřila opravdu nikoho, někteří dostali i dvojitou nadílku -jako o vánocích. Lucka potom všem ještě zaškobrtla a upadla přes kořeny stromu a ošklivě si narazila loket levé ruky (ještě že tak, aspoň může psát). Pamatiju si, že dřív to bylo tak, že když nějakej dospělej viděl dělat děti nepravosti, pořádně je sprdnul a ne je nechal podpálit zbytek lesa jen aby to se škodolibou radostí šel říct přes celé tábořiště rodičům…Nadále večer naštěstí pokračoval už bez závad. Tak jak to zprvu vypadalo špatně, tak se oheň nakonec vydařil nad očekávání dobře. Největší vytrvalci  vydrželi až do svítání.

Nedělě jako obyčejně byla slunečná.

Škoda ,že hlavní myšlenka akce-dostat sem rodiče a děti nevyšla. Snad je odradilo počasí, ale to nás nakonec velice překvapilo a potěšilo. 

TAK SNAD NĚKDY PŘÍŠTĚ!?

                                                 PÍĎALKA                                                                                                                                            FOTO: DŽAJA